Hráz

Poslední dobou jsem doslova jako v Jiříkově vidění. Zas mi přišel doporučený dopis. A zas od státního podniku, tentokrát od Povodí Labe. Ale postupně. V jedné obci, kde mám pole, udělal katastr obnovu operátu. A co jsem se nedozvěděl, na mém listu vlastnictví se objevila stavební parcela. Co to, kde se tam vzala, říkám si. Při bližším zkoumání zjišťuji, že je to protipovodňová hráz, zkrátka na mé pole kdosi navezl kopec zeminy. Jak to, že mi o tom nikdo alespoň nedal vědět? Pátrám dál, zjišťuji, že kopec je stavba a tu vlastní Povodí Labe. Dávám celou věc na posouzení právníkovi. Po nějaké době dostávám odpověď, že skutečně podle jakéhosi zákona, který mimochodem už neplatí, v té době měli právo na jakémkoliv pozemku postavit hráz a ani o tom nemuseli dát vědět vlastníka, natož ho požádat o povolení. Nevěřil jsem vlastním očím. Za takové jednání by se nemuseli stydět ani komunisté. Dále mi právník radil začít jednat s Povodím o odkupu pozemku.

Situace je následující. Hráz stojí už mnoho let, Povodí mi poslalo jakýsi znalecký posudek s nabídkou hodně nízké odkupní ceny, a teď co já s tím? Podle zákona zastavení mého pozemku proběhlo legálně, tudíž vlastní postavení hráze nemohu napadnout. Jedinou možností je zadat vypracování nového znaleckého posudku a pokud se bude významně lišit výkupní cena, požadovat jí u soudu. Ten může, ale nemusí rozhodnout v můj prospěch. Nebavíme se tady o velkých penězích, takže soudní pře u mě nepřipadá v úvahu, tudíž mi nezbylo nic jiného, než se podvolit. Ještě si myslíte, že žijeme v právním státě?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *