Dneska odpoledne bylo zase vedro jako pras…, teda hic jak někde v kongu, a tak po práci mé škrpále mířily nejkratší cestou k Vltavě. Tedy ne že bych se snad chtěl koupat, ale v ruce jsem třímal kolobku a jal se protáhnout své ztuhlé tělo po celodením vysedávání u počítače.
Těžba uhlí na Mělnicku – 2. část
Včera uběhl právě měsíc, co jsem napsal e-maily mým politickým zástupcům se žádostí o vyjádření k plánované těžbě uhlí. Pro pořádek uvádím, že jsem nevolil ani jednoho. Konkrétně to byli:
Návštěva nemocnice
Včera jsem byl s otcem jako dobrovod v naší poliklinice, konkrétně na chirurgii. Byl to slušný zážitek, tušil jsem že jdu do socialistického skanzenu, ale takové emoce jsem opravdu nečekal.
Nabídka na zbohatnutí
Včera mi zavolala jedna dobrá duše z banky s jakousi nabídkou na „zbohatnutí“, a že mi jí pošle e-mailem. Nevím proč mi volala, tu nabídku mohla poslat rovnou a ušetřila by nám čas. Jedině snad abych nabídku rovnou nepřesunul do virtuálního koše.
Těžba uhlí na Mělnicku
Zhruba před měsícem se ve zprávách objevily zmínky o plánovaném průzkumu a následné těžbě uhlí ve středočeském kraji, konkrétně na území mezi Mělníkem a Benátky nad Jizerou.
Skládání trička
Jelikož se, doufejme že dočasně, nacházím bez drahé polovičky, vyvstanulo přede mnou dost, někdy i kuriózních situací. Jednou z věcí, se kterou se potýkám snad celý dosavadní život, je úhledné skládání oblečení. Snad proto mám rád takové to „funkční“ prádlo co se nemačká a dokonce se nesmí žehlit. Bohužel bych v takovém oblečení v zaměstnání asi nepochodil a tak se zákonitě blížil den, kdy bylo potřeba se špinavým oblečením něco udělat. Pračka je super věc, prádlo se tam nahází, přidá se prášek, cosi se nastaví a za chvíli je vypráno. Problém nastal až při samotném skládání. Připadal jsem si jako učeň v Origami. Kalhoty jsem dal po velkém úsilí jakš takš, ale trička a podobné věci byly na mou nervovou soustavu příliž. Nebudu napínat šel jsem se poradit s internetem … a podařilo se. Jestli tedy někdo potřebuje návod (video :-)), tak je tady.
PS: Pouštěl jsem si to snad pětkrát, něž mi ruce dělaly co měly 😀
Mělnický Flashback
Před časem, konkrétně 13.8. jsme se v našem rodném městě mohli kochat zajímavým představením. Bylo to promítání na jednu z Mělnických věží (Pražskou). A ne tak ledajaké, jednalo se o jakýsi videomapping a obnášelo to prý hodně práce.
V podchodu metra
Nedávno mě v podchodu u metra zastavila milá, mladá a dost ukecaná holčina v zeleném tričku s otázkou „Máte rád přírodu?“ Zrovna jsem nepospíchal a tak začal rozhovor. Byla to agitátorka sdružení Hnutí duha. Začala mi povídat, jak vysazují stromky, sledují rysy po lesích a podobné úžasné věci. Po chvilce mě požádala o sponzoring, nejlépe formou trvalého příkazu na jejich účet. To se mi nezdálo, a tak náš rozhovor pokračoval.
Cesta vlakem
Kolega uspořádal doma první letošní párty, spojenou s opékáním všeho možného a lehkým popíjením sudového pivka a má maličkost se také zůčastnila a to do té míry, že tam přespala. Druhý den, tudíž dnes jsem se potřeboval od něj přepravit do práce a protože jeho obec je na hlavní železniční trati, ideálním dopravním prostředkem se zdál být vlak. Ještě ke všemu je to v pásmu PID, tudíž jako jízdenka může posloužit lístek na MHD.
Kličkovaná
Od zhruba začátku roku jezdíme s přítelkyní autem do práce, a samožřejmě i nazpátek. Máme obě zaměstnání prostě při cestě. Po zimě, jak to bývá v Čechách už zvykem, se na silnicích, i těch hlavních objevují pěkné díry. S tím se člověk už tak nějak smířil. Pokud jezdí nějakou silnicí pravidelně, zmapuje jednotlivé rygóly a bezpečně se jim vyhne i po slepu. Začátkem tohoto týdne se na silnici, kterou denně projíždíme objevili silničáři a začali „opravovat“. Celá akce začala kompletním vyfrézováním celého úseku hlubokými příčnými šlicy a na začátku umístěním těsně u země malou značkou nerovnost vozovky, či jak se přesně jmenuje.