Naboso

Po příchodu z našeho tradičního velikonočního vandru, kam jsem si vzal nové pohorky, se mi na webu připletlo do vyhledávače pár stránek o chůzi naboso. „Zajímavé“, říkám si a dívám se na své lehce odřené nohy. Čtu dál, dívám se na pár videí a uvědomuju si, že to chci zkusit. Další den, o velikonočním pondělí, mi od rána nebylo dvakrát dobře, asi na mě něco lezlo. Nedostal jsem se z postele skoro celé dopoledne. Venku bylo krásně, odpoledne jsem něco málo kutil v bytě a rozmýšlel se nad procházkou. Nakonec zvědavost zvítězila a já vyrazil.

Nejsem extrémista, na asfalt na sídlišti si beru sandále. V Draháňské rokli, na začátku lesní cesty zouvám sandálky s tím, že je stejně po pár metrech zase rád nazuju. První kroky naboso byly opatrné a nejisté. Je to úplně jiný pocit. Zezačátku mi je trochu zima na chodidla, země je vlhká až mokrá. Ale kupodivu chůzí se nohy zahřejí. Sice to není bůhvíjaký hic, ale k prochladnutí to má daleko. Docházím až k Vltavě, zkouším ujít pár metrů po cyklostezce a pocit nic moc. Asfalt je sice o poznání teplejší, ale je tvrdý. Obracím se a zkouším prudký výstup do Čimic, kde obvykle běhám. Světe div se, dávám to. Dokonce zkouším různé kameny a klacíky, jak jsou cítit pod chodidlem. Je to vždy výzva. Nahoře na kopci už mám sebevědomí v nebeských výšinách a v příští chvíli si málem ukopávám palec. Tak zpátky na zem a víc koukat pod nohy. Nakonec si trasu prodlužuji ještě parčíkem. Nevycházím z údivu, bosky jsem dal odhadem čtyři kilometry a nohy slouží. Dokonce, až na pár malých odřenin, je to příjemné. Je super vnímat zem pod nohama. Cítím teplo, strukturu, bezvadné je chodit po listí. Je to úžasná přírodní akupresura chodidla.

U Čimického rybníka na asfaltu si znovu nazouvám sandále a ouha. „Co to mám na nohou“, divím se? Najednou vnímám boty jako něco cizího, co ke mě nepatří. Jsem zvláštně vysoko, plandá to na noze, divný pocit. Takový rozdíl po krátké procházce jsem nečekal. Doma si myju nohy, jsou trochu živější. Chodidla jsou v místech chůze červená, ale čekal jsem větší masakr. Po namazání krémem se rychle daly do kupy, večer ani nevím, že jsem šel několik kilometrů naboso. Už se těším na další výšlap.

PS: Zajímavé jsou reakce kolemjdoucích. Pořád ještě bosá osoba s botami v ruce působí zvláštně. 🙂

2 odpovědi na “Naboso”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *