Vzhledem k pravděpodobnosti blížící se jistotě nám bude od přístího roku snížena mzda a také tomu, že přítelkyně je delší dobu bez práce, se začínám porozhlížet po nějakém „vedlejšáku“. Jako jediná schůdná a legální možnost mi přijde si přividělávat takzvaně na ičo, tudíž snažit se podnikat na vedlejšák pomocí živnostenského listu. Nebudu tady rozebírat možnosti v jakých chci podnikat, zarazila mě při studování mračen byrokratických nařízení jedna „vymoženost“, co mě dostatečně namíchla abych zplodil tento článek.
Na stránkách podnikatel.cz se objevil článek s všeříkajícím názvem „Víte, že OSVČ mohou dostat dotace od úřadů práce? Dokonce až 90 000 korun“. Řekl jsem si, je to sice od státu vyhazování peněz oknem, ale na druhou stranu, proč zavírat kapsu, když se do ní sype? 🙂 Ale ouha, s postupným čtením zprávy se mé naděje na dotaci vytrácely až po nich nic nezbylo.
Je totiž potřeba splnit několik podmínek. Tady jsou:
- v době podání žádosti je žadatel veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání
- podnikatelská činnost musí být jedinou hlavní činností
- samostatně výdělečnou činnost je třeba vykonávat po stanovenou dobu (dle podmínek jednotlivých úřadů – např. ÚP Opava 1 rok od zahájení činnosti, ÚP Náchod 2 roky od zahájení činnosti atd.)
- nezbytné je většinou také absolvování rekvalifikačního kurzu o základech podnikání
Už jistě tušíte, že s takovými podmínkami jsem totálně nahraný. Nevím, kdo vymýšlel takový kvartet nesmyslů, rozhodně ho k tomu vedla nějaká socialistická spasitelská intuice. Jako pracující nesplňuji hned první podmínku. Nechápu z jakého důvodu musí být žadatel o dotaci nezaměstnaný. O co má takový člověk těžší pozici, než ten, který pracuje? Zkuste chodit do práce na minimálně osm hodin, s dojížděním to dělá cca deset a více, a k tomu si vyřizovat živnost. Úřady mají ve většině případů otevřeno klasicky do pěti, což je nemožné stihnout a brát si volno z práce taky pořád nejde.
U druhé podmínky už jsem nevěděl, jestli se mám smát, nebo brečet. Zajímalo by mě, jak se odlišuje (kromě toho, že to bude na nějakém papíře) hlavní činnost. A podle formulace, jich živnostník asi může mít víc. Vždyť schopný člověk dokáže zvládnout za pár hodin víc, než flink za celý týden.
Následující ustanovení už je úplně ad absurdum. Pokud vezmeme „úmrtnost ičařů“ především v prvním roce podnikání, je taková podmínka nesmyslná. Docela by mě zajímalo, jak budou úřady řešit situace (a nejspíš jich nebude málo), kdy OSVČ dávno proinvestuje dotaci a ukončí podnikání před stanovenou lhůtou.
U poslední restrikce se mi bezděčně vybavila myšlenka na možnou provázanost firem provozujících takové rekvalifikační kurzy se státní správou. K čemu bude například takovému řemeslníkovi kuz na účetnictví, když na sledování často se měnících zákonů, vyhlášek a nařízení nebude mít čas (potřebuje vydělávat peníze řemeslem), nehledě na celkovou složitost takové problematiky. Ve svém okolí neznám jediného ičaře, který si sám vede účetnictví.
Jako každá žádost směřující na úřad, potřebujete hromadu dalších lejster která jsou potřeba, aby člověk dosáhl na dotaci. A je na rozhodnutí úřadu práce, v jaké výši vám dotaci a zda-li vůbec poskytne.
- podnikatelský záměr v požadovaném rozsahu dle doporučení na žádosti
- ekonomickou rozvahu (předpoklad na období od zahájení podnikatelské činnosti do konce příslušného kalendářního roku a na období následujícího roku)
- seznam předpokládaných kalkulovaných nákladů na zřízení pracovního místa
- doklad, opravňující žadatele k podnikání v oboru, na jehož zahájení žádá finanční výpomoc (živnostenské oprávnění nebo osvědčení samostatně hospodařícího rolníka)
- smlouvu o zřízení peněžního účtu
- potvrzení, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové, nemá nedoplatek na pojistném a na penále zdravotní pojišťovně nebo ČSSZ (ne starší 3 měsíce)
- další doklady vyplývající ze zamýšleného charakteru podnikatelské činnosti (např. vyjádření KHS, nájemní smlouvu, doklad o vlastnictví nemovitosti, kde bude činnost OSVČ provozovat, doklad o ukončení posledního pracovního poměru atd.)
- některé ÚP požadují také lékařské potvrzení, že zdravotní stav nebrání zahájení a provozování samostatné výdělečné činnosti v příslušném oboru
Dále jsou v článku zmíněny kontroly z úřadu, které budou dotyčnému po rozběhu živnosti chodit na návštěvu. Zajímalo by mě porovnání nákladů na administrativní úkony, to znamená nejen vlastní zatížení úřadu práce, ale i dalších úřadů s tím spojených a v neposlední řadě náklady vlastního začínajícího živnostníka s papírováním i přímými náklady na jedné straně a vlastní dotací na straně druhé. Můj soukromý názor je, že z dotace se nezaplatí ani část potřebných nákladů. Začínající podnikatel z případné dotace není schopen zaplatit ani úřední náklady. To si myslím, že je hodně špatně.
Z mých vět se možná bude zdát, že jsem naštvaný kvůli uniklé dotaci. K tomu se nekriticky přiznávám. Na celé věci mě ale doslova vytáčí jiná věc. Proč neudělat rozjezd do podnikání poctivě, tudíž bez zbytečných byrokratických překážek, dotací, omezení, například v podobě takovýchto nesmyslných opatření. Tím by se ušetřilo spoustu peněz ze státní kasy a tím pádem by mohly být nižší daně, což by prospělo všem, ne jen úzké skupině vyvolených. Z jakého důvodu by měl například zaměstnanec dotovat ze svých těžce vydělaných peněz, začínajícího podnikatele, nyní nezaměstnaného?!