Kličkovaná

Od zhruba začátku roku jezdíme s přítelkyní autem do práce, a samožřejmě i nazpátek. Máme obě zaměstnání prostě při cestě. Po zimě, jak to bývá v Čechách už zvykem, se na silnicích, i těch hlavních objevují pěkné díry. S tím se člověk už tak nějak smířil. Pokud jezdí nějakou silnicí pravidelně, zmapuje jednotlivé rygóly a bezpečně se jim vyhne i po slepu. Začátkem tohoto týdne se na silnici, kterou denně projíždíme objevili silničáři a začali „opravovat“. Celá akce začala kompletním vyfrézováním celého úseku hlubokými příčnými šlicy a na začátku umístěním těsně u země malou značkou nerovnost vozovky, či jak se přesně jmenuje.

Vzhledem k doslova vlažnému pracovnímu tempu silničářů tam už několik dní jezdíme i s ostatními nešťastníky slalom z pruhu do pruhu, ve snaze se vyhnout těm hlubokým rýhám. Ráno jezdíme v těch místech kolem půl osmé a nikoho z asfaltérů tam nevidět. To samé po čtvrté odpolední, prostě pohodička. Díry se spravují postupně, odhadem tak dvě až tři denně, vždyť není kam spěchat, alespoň se jezdí pomalu a tudíž bezpečně. Že si lidé nedobrovolně ničí auta a v obci to víc smrdí od výfuků z aut už nikoho nezajímá.
Kvalita zpracování je kapitola sama o sobě, Vyfrézované díry jsou sice zality a „uplácány“ ale jaksi trochu vyčnívají nad běžný povrch silnice. Můj odhad je, že se nedožijí zimy (letošní) a budou to patlat znovu. Tady je krásně vidět, jak se stát stará o svůj majetek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *