Na dovolené v Itálii se mi podařilo přečíst zajímavou knížku. Má název Konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana a napsal jí Lukáš Petřík. Autor zpracoval toto téma jako rigorozní práci a poté převedl do knižní podoby. Úvodní slovo napsal Václav Klaus. Kniha má i s rejstříkem něco málo přes dvěstěpadesát stránek formátu zhruba A5 a to mě vedlo k doměnce, že jí budu mít přečtenou za dva dny. To jsem se ale pěkně spletl.
Trvalo mi značnou část naší týdení dovolené, než jsem jí přelouskal. Rozhodně to nebylo oddechové čtení, alespoň ne pro mě. Tím ale nechci nikoho předem odradit. Některé části knihy jsem četl několikrát a průběžně se k nim vracel. Také byla v mých rukách každou chvíli tužka a díky ní se množily poznámky ke čtenému textu, především seznam další literatury. Ač svým názorem spíše liberál, kniha na mě zanechala silný dojem a spoustu otázek a pochybností. Některé myšlenky, vazby a nápady si ještě teď třídím v hlavě. To jsou bolestné příznaky toho jak si člověk upravuje a možná i rozšiřuje obzory. Na jednu stranu je to povznášející, na druhou je to nepříjemné vybočení ze zažitých kolejí. Mnohokrát už jsem si říkal oč mají snažší život lidé, kteří nechtějí přemýšlet a mnohokrát si to určitě ještě budu říkat. Co mě však vyprovokovalo, byl nákup další literatury na podobné téma. Už máme doma knihy od J.L. Talmona: O původu totalitní demokracie, Fareed Zakaria: Budoucnost svobody a Friedrich A. Hayek: Cesta do otroctví. Teď nevím co bych měl číst dřív. A aby toho nebylo málo ještě přibyla jak doufám oddychová kniha od Pavla Hájka: Jde pevně kupředu naše česká zem (Krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989).