Lečo

Dnes jsem se dostal konečně k tomu, abych sepsal recept na lečo. Je to poskládané z několika receptů, u každého mě zaujalo něco jiného a pokusil jsem se to dát dohromady.

vepřové sádlo – nejlépe doma vyškvařené
slanina nebo vepřový bok
klobása – doporučuji kvalitnější, tudíž z masa
3 cibule
6 paprik – různé barvy i třeba kapie
6 rajčat
rajčatové pyré
2-3 vajíčka
sýr – eidam, niva (nemusí být)
česnek
koření – paprika, majoránka, pepř, sůl
nastrouhaný brambor (pokud je potřeba)

Slaninu nebo bok nakrájíme na kostičky, klobásu také. Cibule se nemusí nutně krájet nadrobno, většinou se rozvaří. Papriky a rajčata také pokrájet. V hrnci, spíš větším, rozpustím sádlo, přidám nakrájenou slaninu nebo vepřový bok a nechám chvíli smažit. Za chvilku doplním klobásu (osvědčila se mi papriková) a nakonec cibuli.

Až je cibulka dozlatova přidám nakrájenou papriku. Po jejím změknutí přidám rajčata a dusím. Po zhruba deseti minutách přidám pyré nebo domácí kečup, směs povařím. Postupně přidávám vajíčka, raději je přidávejte pojednom, aby se lečo moc nezahustilo. Vedle na pánvičce rozpustím sádlo a přidám zhruba dvě vrchovaté kávové lžičky sladké papriky. Nechám osmahnout. Opatrně aby se paprika nepřepálila, jinak zhořkne! Papriku i se zbytkem sádla pomalu (může to trochu prskat) vliji do hrnce s lečem, kdásně nám ho obarví. Těsně před koncem vaření přidám koření s česnekem. To aby se nám koření spojilo s lečem, ale bylo stále svěží.

Když se vám zdá lečo moc řídké, stačí do něj nastrouhat bramboru a po chvíli, až pustí škrob, je zahuštěno. Narozdíl od mouky netvoří hrudky. Pokud chcete mít chuť leča „uhlazenou“ můžete zaexperimentovat se smetanou na vaření.