Dostal se ke mě odkaz na zajímavý článek, kde nejbohatší žena světa popisuje 20 rozdílů v přemýšlení mezi bohatým a průměrným člověkem. Sice jsem se z něj nic převratného nedozvěděl, ale je to pěkné shrnutí dvou protikladů. Odkazovaný rozhovor je podle mého názoru aktuální především u nás v Čechách. Pokud by se vám to nechtělo číst, dávám svou úvahu. Jde o rozdíl myšlení „průměrného“ a „bohatého“ člověka. Pod takovým označením si můžeme představovat různé charakterové vlastnosti. Ty eufemismy zpřesním. Průměrný = socialista, zaměstnanec, pesimista, závistivec. Bohatý = kapitalista, podnikatel, svobodomyslný, inovátor. Myslím, že to už začíná dávat smysl, co říkáte?
Nejde ani tak o konkrétní sumu peněz, tedy spíše měny, ale o pohled na svět jako takový. Stále více věřím, že si každý z nás vytváří svou realitu kolem sebe. Myšlenkami, slovy, činy. Když někdo bude přesvědčený o své neschopnosti, stane se jím. A naopak. Je potřeba rozlišovat přání a „stav mysli“. Znáte to, někdy se vám daří na cokoli „sáhnete“ a to bez většího úsilí, jindy i při sebevětší snaze mnoho nezmůžete. To je ten „stav mysli“. Nebo trochu přízeměji. Líný člověk toho mnoho nedokáže, i kdyby jeho přání byla jakkoli velká. Musel by se změnit uvnitř, ne na povrchu.
Článek je primárně zaměřený na vydělávání „peněz“. To je myslím jeho nedostatek, i když chápu že to může přitáhnout větší pozornost (hlavně těch „průměrných“) než filosofické plky. Přečetl jsem si i některé jiné rozhovory a tomto webu nelíbily se mi. Třeba ten odkaz pod článkem. Pro to mám jediné slovo, chamtivost.