Duch a místo

Christopher Day

Duch a místo

Dnes vám chci představit knihu, na kterou mě upozornil WuWej na svém blogu. Představoval jsem si poutavé čtení o architektuře, co je v souladu s přírodou, s duchem místa. Chtěl jsem se seznámit s principy, které bych mohl uplatnit i pokud bych v budoucnu stavěl dům.

Mé pocity při čtení, zvlášť zezačátku, byly jedno velké rozčarování. Připadalo mi, jako bych četl agitačku ekologického aktivisty. Samé strašení katastrofami, manipulativní demagogické věty, divné grafy. Aby toho nebylo málo, kniha není vůbec čtivá. Je v ní, podle mého názoru, zbytečně mnoho rádoby odborných výrazů. Ty by se daly bez problémů nahradit českými slovy. Věty mnohokrát nedávají dobrý smysl. V knize je i dost překlepů. Neznám originál, ale český překlad je příšerný.

Abych jen nekritizoval, autorův pohled na svět je mi blízký, tedy až na to doslova všudypřítomné strašení ekologickými armagedony. Celostní, nebo chceteli komplexní popis místa a jeho vztahů k okolí a živým organismům je úžasný. Když to srovnám s dnešními moderními stavbami, kde si architekti jen masírují své ego, je to pohlazení po duši. Autor dává do souvislostí stavby a proudění energií, přírodní živly, zmíní i „východní“ principy. Takové duchovno mi při navrhování dnešních staveb chybí. Mám dojem že „materiálno“ a technologie zatemnily naši mysl. V knize autor dává dnes opomíjené duchovní věci do zajímavých, byť kostrbatě popisovaných, souvislostí. Také si mi líbí autorova snaha navrhovat domy z místních a nejlépe přírodních materiálů.

Při čtení jsem chtěl několikrát s knihou doslova seknout. Nakonec mi to nedalo a přelouskal ji až do konce. A výsledek? Kdo se chce o „přírodní“ architektuře dozvědět něco praktického, tomu stačí číst popisky pod hojnými náčrty a fotografiemi. Pro duchovně, nebo chceteli intelektuálně založené lidi, doporučuju číst i „omáčku“ kolem. Ale připravte se na masakr větné skladby.