Na tohle video jsem nazazil nedávno, i když je z roku 2008. Bylo natočeno při jedné anticenzurní konferenci ve Švýcarsku. Kdo vládne němčinou, může se mrknout sem. http://www.anti-zensur.info/ Samotnou přednášku bylo u mě potřeba nějakou dobu takzvaně rozdýchávat a znovu se k ní vracet. Pokud nevládnete dostatečně dobře Němčinou a titulky nejsou pro vás dostatečně pohodlné, stejně tak jako já určitě přijmete s povděkem jejich přepis, který vzhledem k tomu, že se vyskytuje porůznu na webu uvádím na konci článku.
Je zajímavé, kde všude se na českých webových stránkách dá o této přednášce dočíst. Člověk by čekal výskyt informací hlavně na blozích a webech zaměřených klasicky liberálně. O to víc mě překvapila zmínka, dokonce hned ve dvou článcích v hodně levicovém magazínu Rudý drak tady a tady. Možná podle hesla „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“. Samozřejmě takové informace nenajdeme v žádném z našich nejčtenějších deníků.
Přednáška jako taková se skládá ze dvou částí, začíná popisem nejnovější finanční krize, vysvětlením příčin a následků, pohledem do minulosti a vyhlídkou do budoucna. Druhá část se týká vesměs osudů Německa (autor je Němec) a to už tak zajímavé pro mě nebylo.
V některých ohledech může Andreas Claus doslova otevřít lidem oči. Pro mě například byla nová a rozhodně ne příjemná informace, z jakých důvodů se takové krize pravidelně opakují každých zhruba 60 – 80 let. Nebo kdo ve skutečnosti ovádá ekonomiky jednotlivých zemí. Jejich demokraticky zvolené vlády to rozhodně nejsou. A tak by se dalo pokračovat dál a dál.
Narozdíl od většiny takto prohlédnuvších lidí nabízí řešení. Asi to pro hodně lidí bude hodně silná káva a mnozí tomu zřejmě nebudou ochotni vůbec uvěřit, ale to na věci nic nemění.
V některých ohledech může Andreas Claus doslova otevřít lidem oči. Pro mě například byla nová a rozhodně ne příjemná informace, z jakých důvodů se takové krize pravidelně opakují každých zhruba 60 – 80 let. Nebo kdo ve skutečnosti ovádá ekonomiky jednotlivých zemí. Jejich demokraticky zvolené vlády to rozhodně nejsou. A tak by se dalo pokračovat dál a dál.
Narozdíl od většiny takto prohlédnuvších lidí nabízí řešení. Asi to pro hodně lidí bude hodně silná káva a mnozí tomu zřejmě nebudou ochotni vůbec uvěřit, ale to na věci nic nemění.
Ze záznamu jsem si mimo jiné odnesl tyto postřehy:
- V počátcích sloužily bankovky jako směnky na drahé kovy proto, aby se lidé se zlatem a stříbrem nemuseli pořád vláčet z místa na místo. Pokud nebudou naše bankovky opět kryté ze 100% nějakou skutečnou hodnotou (drahými kovy, spotřebním košem, atd.) tak to stále budou jen papírky a jejich hodnota bude záviset na jejich vachrlaté důvěře.
- Zakázat půjčování bankovek na úrok, jelikož potom by už z principu věci nešly peníze splatit. Bylo by jich prostě méně, než kolik by dělala dlužná částka.
- Moc nad tiskem bankovek odebrat nikým nevoleným bankéřům a dát pod kontrolu lidí, je to přeci naše těžce vydělané bohatství.
- A nebo jít v myšlenkách ještě dále a v bankovnictví vytvořit skutečnou konkurenci. V počátcích každá banka vydávala své vlastní směnky (bankovky) a tak si jednotlivé bankovní domy přirozeně konkurovaly. Pokud neodstraníme monopol centrální banky na tisknutí jediné povolené měny, půjde to s ní pořád od desíti k pěti, ostatně jako v každém odvětví, kde existuje monopol.
Podobně jsem se rozepsal v komentáři na Rothbardianově blogu a tady je pokus o malé rozvedení myšlenky. Tímto ho zdravím 🙂
Odkaz na Český přepis přednášky.