Ještě nedávno se mi často stávalo, že po vzbuzení budíkem (v mobilu) jsem se cítil tak nějak nedospale. Kolikrát jsem si říkal: „Ještě (alespoň) hodinu spánku by to chtělo“. Člověk se sice přemohl, ale při nejbližší příležitosti jsem byl schopný prospat větší část dopoledne. Přírodu prostě neokecáš. Pokračovat ve čtení „Budíček“
UPC účtování
UPC opět zkouší mou pozornost. Před několika měsíci jsem si u nich objednal připojení k internetu. Není úplně levné, ale co už. Po minulých zkušenostech volím platbu převodem co měsíc. Nedávno mi přistála do e-mailu další faktura za služby. Částka na zaplacení se mi zdála trochu vyšší než obvykle. Sice ne o moc, ale rozdíl to byl. Zadíval jsem se proto pozorněji na fakturu a zjišťuju, že mi účtují kromě internetu i jakousi „digi mini“ televizi. Takovou službu jsem si přeci neobjednal, říkám si. Ještě při zapojování technikem jsem zdůraznil, že TV nemám. I samotná zásuvka není zapojená.
Nemám náladu čekat s uchem na telefonu ve frontě na operátora, se žádostí o vysvětlení volím webový formulář. Odpoledne skutečně přichází odpověď. Prý mi v akci digi mini dali na tři měsíce za korunu, akce skončila a tak mi už účtují plnou cenu. Nevěřícně kroutím hlavou. Jedná se sice o malé peníze, kolem 30 korun měsíčně, víc mě ale naštvává jejich drzost účtovat zákazníkům bez upozornění neobjednané služby. Možná někde dole, drobným písmem bylo cosi napsané, ale z principu je to menravné chování. Kdo máte UPC, zkuste se preventivně občas začíst do jejich faktur, třeba budete překvapeni jako já.
Vědomý
Poslední dobou se často setkávám s výrazem „vědomý“, ve významu nějaké činnosti, tvoření, nebo žití. Vědomá strava, vědomé bytí, vědomé to nebo ono, dokonce existuje video z diskuse o vědomém početí. Sice nejsem holka, ale nedovedu si představit, jak takový stav nevědomě přechází, jen tak nezúčastněně. Je toho na jednoho člověka prostě trochu moc.
Pokračovat ve čtení „Vědomý“
Palec
Začal mě zlobit nehet u palce u nohy. Domácí léčba moc nepomáhala, zvlášť když poslední dobou mám v podstatě dvě práce. Jednu oficiální, a po večerech předělávám byt. Tím moc času na sebe nemám. Řekl jsem si, bude lepší, když se mi na bolístku podívá odborník, lékař, ten bude vědět co s tím. Navštívil jsem tedy po několika letech svou obvodní doktorku. I když jsem přišel hned ráno, čekárna byla téměř plná. Ještě že mám s sebou knížku. Po příjmu si doktorka mé trápení zběžně prohlédla, zamumlala cosi o zarostlém nehtu a poslala mě na chirurgii.
Televize
Zkusme si to slovo vizualizovat.
Televize
Jaké emoce se ve vás při vyslovení/čtení toho slova probudí? Přístroj, bez kterého si nedokážete představit svůj život? Zdroj vašich informací? Nekonečné seriály? Nebo něco úplně jiného? 🙂
Jako dlouholetý nevlastník televize vám nabídnu pohled z druhé strany. Předně jsem na TV nikdy moc dlouho nekoukal. V dobách mého života v podnájmech se mi rozbila poslední „bedna“ a už jsem jinou nekoupil. A světe div se, nechyběla mi. Tenkrát, to bylo kolem mých 25 let, jsem se nad tím ani nezamýšlel, měl jsem své zájmy. Teď, s odstupem času, mi připadá televizní vysílání jako něco nepřátelského. Ano, někdy jsem s TV konfrontován, hlavně při návštěvách přátel a známých. Popravdě, je to pro mě nepříjemný šok. Jednak nemám rád, když se bavíme a „v pozadí“ běží ty pohyblivé obrázky se zvukem. Nepříjemně to ruší. Samotné vysílání je jedno velké „Cože?!“. Například před časem vysílala nějaká stanice zprávy. Takovou snůšku polopravd a nepodložených informací jsem už dlouho neslyšel. Do toho v prostřihu rychlé šoty, násilí a naléhavý hlas. Není čas přemýšlet, negativní emoce přitahují pozornost. Po zprávách tam běžel nějaký zmatený film, naštěstí si z něho nic nepamatuju. Ale to už jsem se chystal k odchodu.
Ještě se s vámi podělím o zážitky z reklam. To byl pro mě opravdový šok! Především na „léky“ všeho druhu. „Když vás bolí (dosaďte co chcete), máme pro vás řešení. Naši úžasnou pilulku! Ta vám pomůže od všech vašich problémů!“ Před tím ještě stačí lidi vystrašit smyšlenou hrozbou. Pokus o manipulaci je přímo ukázkový. O tom, že chemikálie neřeší příčinu obtíží, ale jen zmírňuje následky, už nikde ani zmínka. Že vás ten chemický blivajs pomalu tráví se ze šotu samozřejmě taky nedozvíte. Nebo zboží všeho druhu. Reklama se vás snaží přesvědčit, že ty krámy opravdu potřebujete. Neskutečné.
Známí mi říkají, jak můžeš bez televize žít? Já jim odpovídám: „Jak můžete čučet na takové pitomosti? Cokoliv je lepší než zírání do bedny“ Zřejmě jsme každý z jiného vesmíru.
Známí mi říkají, jak můžeš bez televize žít? Já jim odpovídám: „Jak můžete čučet na takové pitomosti? Cokoliv je lepší než zírání do bedny“ Zřejmě jsme každý z jiného vesmíru.
Zajímavé postřehy a pěkné video najdete na webu Alue.
PS: Při nedávné návštěvě příbuzných se rozprava stočila, jak jinak i na politiku. Osobně takové téma nevyhledávám, je tím vždy zaděláno na hádku. Říkal jsem si, nezasahuj do debaty, s tvými názory to je špatný nápad. Soustředil jsem se tedy spíš na formu sdělování. A čeho jsem si nevšiml. Příbuzní mají podobné názory jako oficiální propaganda, tedy televize a noviny. Dokonce jsem zaznamenal buď stejné, nebo hodně podobné věty, i celá souvětí. Televize opravdu svádí k pasivní konzumaci a potlačuje kritické myšlení. Dokonce se na ní dá vytvořil celkem silný návyk. Nic co bych vyhledával.
Manuál na hajzlík
Před časem jsem jel vlakem a potřeboval na záchod. Netěšte se, všechno dopadlo bez průšvihů, alespoň jak je to možné u Českých drah. Při pobytu ve stísněné místnosti nebylo možné přehlédnout manuál na ovádání těch pár páček. Napadlo mě, jak jednoduché věci také jdou popsat složitě. Posuďte sami 🙂 Pokračovat ve čtení „Manuál na hajzlík“
Autobazar
Pár let jsem jezdil s dnes už starším Oplem Vectra, jak se moderně říká „v naftě“. Do nedávné doby celkem spokojenost. Dokonce nás vozila na návštěvě příbuzných na Slovensku. Poslední zhruba rok a půl byla ale na můj vkus dost často v různých servisech, většinou zlobilo něco v motoru. Konečné rozhodnutí k prodeji následovalo před několika týdny po návratu z Prahy. Vectra si postavila hlavu, že dál nepojede, doslova pár metrů před bytovkou. Nakonec se auto vzpamatovalo a těch pár metrů dojelo.
Velký úklid
O víkendu jsem se s kamarády mihnul při pomoci na odklízení následků letošních povodní. Při pauze jsme se prošli vesnicí Hořín.
SIM
Dívám se na svou SIM kartu z mobilu. Má na sobě nápis Oskar. Po přihlášení do internetové samoobsluhy mi chytrý strojek ukazoval nedožitých 11 let. A teď je asi už definitivně odpojená od mobilu. A že jich přežila! Prostě nesmyslné ceny služeb operátora (hádejte kterého) způsobily, že pověstná kapka trpělivosti přetekla.
Čest její památce. 🙂
Střípky
Při plavbě ve vlnách našeho mnohdy rozbouřeného světa si člověk tu a tam všimne někdy úsměvných, jindy naštvávacích okamžiků. Některé jsem zvěčnil foťákem od mobilu.
Jedna z akcí v nejmenovaném supermarketu
Tohle je poutač na freeshopu u Hrádku nad Nisou
Při stromovém focení kdesi u Točné
