Lafi píše

Jaké emoce se ve vás při vyslovení/čtení toho slova probudí? Přístroj, bez kterého si nedokážete představit svůj život? Zdroj vašich informací? Nekonečné seriály? Nebo něco úplně jiného? 🙂

Jako dlouholetý nevlastník televize vám nabídnu pohled z druhé strany. Předně jsem na TV nikdy moc dlouho nekoukal. V dobách mého života v podnájmech se mi rozbila poslední „bedna“ a už jsem jinou nekoupil. A světe div se, nechyběla mi. Tenkrát, to bylo kolem mých 25 let, jsem se nad tím ani nezamýšlel, měl jsem své zájmy. Teď, s odstupem času, mi připadá televizní vysílání jako něco nepřátelského. Ano, někdy jsem s TV konfrontován, hlavně při návštěvách přátel a známých. Popravdě, je to pro mě nepříjemný šok. Jednak nemám rád, když se bavíme a „v pozadí“ běží ty pohyblivé obrázky se zvukem. Nepříjemně to ruší. Samotné vysílání je jedno velké „Cože?!“. Například před časem vysílala nějaká stanice zprávy. Takovou snůšku polopravd a nepodložených informací jsem už dlouho neslyšel. Do toho v prostřihu rychlé šoty, násilí a naléhavý hlas. Není čas přemýšlet, negativní emoce přitahují pozornost. Po zprávách tam běžel nějaký zmatený film, naštěstí si z něho nic nepamatuju. Ale to už jsem se chystal k odchodu.

Ještě se s vámi podělím o zážitky z reklam. To byl pro mě opravdový šok! Především na „léky“ všeho druhu. „Když vás bolí (dosaďte co chcete), máme pro vás řešení. Naši úžasnou pilulku! Ta vám pomůže od všech vašich problémů!“ Před tím ještě stačí lidi vystrašit smyšlenou hrozbou. Pokus o manipulaci je přímo ukázkový. O tom, že chemikálie neřeší příčinu obtíží, ale jen zmírňuje následky, už nikde ani zmínka. Že vás ten chemický blivajs pomalu tráví se ze šotu samozřejmě taky nedozvíte. Nebo zboží všeho druhu. Reklama se vás snaží přesvědčit, že ty krámy opravdu potřebujete. Neskutečné.
Známí mi říkají, jak můžeš bez televize žít? Já jim odpovídám: „Jak můžete čučet na takové pitomosti? Cokoliv je lepší než zírání do bedny“ Zřejmě jsme každý z jiného vesmíru.

Zajímavé postřehy a pěkné video najdete na webu Alue.

PS: Při nedávné návštěvě příbuzných se rozprava stočila, jak jinak i na politiku. Osobně takové téma nevyhledávám, je tím vždy zaděláno na hádku. Říkal jsem si, nezasahuj do debaty, s tvými názory to je špatný nápad. Soustředil jsem se tedy spíš na formu sdělování. A čeho jsem si nevšiml. Příbuzní mají podobné názory jako oficiální propaganda, tedy televize a noviny. Dokonce jsem zaznamenal buď stejné, nebo hodně podobné věty, i celá souvětí. Televize opravdu svádí k pasivní konzumaci a potlačuje kritické myšlení. Dokonce se na ní dá vytvořil celkem silný návyk. Nic co bych vyhledával.